O zdravotních benefitech jackfruitu jsme se už rozepisovali v předchozím článku. Tohle tropické ovoce v sobě ale skrývá mnohem větší potenciál, než jsme si mysleli. Obr Jack by mohl nahradit pšenici, kukuřici a další základní plodiny ohrožené změnou klimatu.
Chlebovníkem proti hladu
Světová banka i OSN již před několika lety varovaly, že rostoucí teploty a nepředvídatelné srážky značně snižují výnosy pšenice a kukuřice a během desetiletí by mohly vést k potravinovým válkám. Jak z toho ven? S řešením této krize může pomoci jackfruit!
I malý „bochník” chlebovníku váží 5–7 kg. Vypečenější 40kiloví bratři mluví sami za sebe. Jeho domovská Indie, kde je hladomor bohužel na denním pořádku, této rostlině však do nedávna nepřikládala váhu a ovoce tak směřovalo spíše k exportu. Chlebovník zde roste sám od sebe už po staletí, nebyl pěstován ani kultivován.
Ještě před 50 lety bylo toto ovoce považováno za důležitou základní potravinu, později však začalo být negativně označováno jako potravina chudých. To se však začíná měnit. Reddyho univerzita hostila v květnu 2014 mezinárodní konferenci věnovanou chlebovníku. Uvedla, že indická vláda zahájila řadu nových iniciativ na podporu této plodiny rozšířením jejího využití jako konzervované zeleniny a jako zpracovávané potraviny. Jackfruit dobyl hlavně jih.
V Kérale by jste snad na každé zahradě nalezli alespoň jeden strom, opravdovým rájem jackfruitu je pak Panruthi v Tamilnádu, kde se ovoce pěstuje na více než 10 000 hektarech půdy. V Maháráštře, Karnátace, Kérale, státu Goa a na severovýchodě země se opět konají tradiční festivaly věnované chlebovníku a lidé se navrací také ke starému úsloví: hasidu halasu tinnu, undu maavu tinnu, které se dá volně přeložit jako: Jezte chlebovník, když máte hlad, jezte mango, když jste plní.
Jackfruit tak vůbec nemusí být pouze potravinou Evropy a Ameriky, ale může jednoduše pomoci nasytit obyvatele zemí, které ji budou nejvíce potřebovat. Dost ho bude pro všechny.
Díky odolnosti vůči škůdcům, nemocem i vysokým teplotám, stejně jako nízké potřebě zavlažování, je snadné jej pěstovat i v zónách zasažených klimatickou krizí. Nutriční hodnota tohoto ovoce je vysoká.
Deset až dvanáct „cibulek” dužiny odpovídá jídlu na půl dne. Jedlá jsou také semena, dají se upéct podobně jako kaštany, jejichž chuť připomínají. Lze je pražit, sušit a mlít na mouku. Listy se využívají jako krmivo pro dobytek, kořeny jsou považovány za léčivé a ze dřeva jde vyrábět nábytek.
Stačí začít
Za šířením dobrého jména chlebovníku nestojí marketingové tahy prodejců, ale výzkumem podložené vědecké zprávy a informace od organizací jako je Food Tank, která se zabývá reformami potravinového systému s cílem poukázat na ekologicky, sociálně a ekonomicky udržitelné způsoby zmírňování hladu, obezity a chudoby.
Pochopitelně se tato plodina nevyrovná obilovinám ve své rychlosti dozrávání, náš zázračný strom potřebuje tři až osm let, aby začal plodit. Výhodou ale je, že můžou být v teplých krajích semena vysévána celoročně. A tak pevně doufáme, že se s výsadbou dalších a dalších stromů nebude otálet.
Zdroje:
- GOLDENBERG, Suzanne. Jackfruit heralded as ‚miracle‘ food crop. The Guardian. Dostupné z: https://www.theguardian.com/environment/2014/apr/23/jackfruit-miracle-crop-climate-change-food-security [citováno 7. 9. 2022]
- LOBO, Joanna. Jackfruit: The King of India. Tenderly. Dostupné z: https://tenderly.medium.com/jackfruit-india-eee207285d87 [citováno 7. 9. 2022]
- SHREEVES, Robin. Why Jackfruit Might Save the World. Tree Hugger. Dostupné z: https://www.treehugger.com/why-jackfruit-might-save-world-4868424 [citováno 7. 9. 2022]
Dobrou chuť!
